Každý umírá sám. I Hans Fallada

"Dokud píšu, zapomínám na mříže před oknem..." Tahle slova napsal matce v jednom z dopisů ze sanatoria pro duševně choré Hans Fallada, dlouhá desetiletí tak trochu polopozapomenutý německý spisovatel. Duševně labilní, alkoholik, nešťastná duše v nešťastném světě. Zemřel krátce po skončení druhé světové války, slabé srdce padlo pod přemírou alkoholu... Dnes je Hans Fallada jedničkou Amazonu, patří k nejprodávanějším autorům ve více než  dvaceti zemích světa. V tuzemsku jej vydává Ikar, vloni vyšel legendární Pijan, letos (za pár dnů) vyjde Falladovo vrcholné dílo Každý umírá sám.

Hans Fallada je pozoruhodnou osobností. Jeden z největších německých spisovatelů meziválečného Německa byl posledních padesát let víceméně zapomenut. Neprávem. Narodil se v červenci roku 1893 v rodině soudce. Ve škole outsider, uzavřený do sebe, neschopnost prosadit se se rozhodne vyřešit po svém - s přítelem se domluví, že spáchají sebevraždu, která bude vypadat jako souboj na pistole. Přítel padá mrtvý k zemi, Fallada přežije a končí poprvé v blázinci - dva roky žije ve vzduchoprázdnu. 

Po propuštění následuje několik let relativně klidného života. Zlom přichází se začátkem první světové války. Fallada, ač se hlásí coby dobrovolník na frontu, je zproštěn vojenské služby jako boje neschopný a  propadá alkoholismu a drogám. Rok 1917 je pak rokem, kdy si Fallada poprvé (a zdaleka ne naposledy) léčí závislosti v protialkoholní léčebně. 

Ve dvacátých letech 20. století Hans Fallada přežívá na okraji společnosti. A píše. Neustále píše. Několikrát skončí v léčebně. Několikrát začíná od začátku. Vydá dva nepříliš podařené romány. Dvakrát skončí ve vězení, podruhé na dva a půl roku. 

V roce 1929 se začíná ve Falladově životě blýskat na lepší časy. Oženil se, získal místo redaktora. A opět - neustále píše. Román Občánku, a co teď mu získá mezinárodní věhlas. Dalším úspěšným románem je Kdo už jednou seděl v base. 

Když se v roce 1933 zmocní moci v Německu Hitler, Hans Fallada začíná ustupovat do pozadí. Není dost silný na to, aby režimu vzdoroval. Píše nezávadné knihy. Pohádky, vzpomínkové knihy. Jeho tvorba z doby před Hitlerem je v těchto časech odmítána. 

Ve druhé polovině třicátých let a za druhé světové války žil Hans Fallada v Cartwitzu. Tady navázal intimní vztah s Ursulou Loschovou. Oba propadají stále větší závislosti na alkoholu a drogách, v roce 1944 přichází nevyhnutelný rozvrat Falladova manželství. V prudké hádce na manželku vystřelí z revolveru. Je zatčen, shledán nesvéprávným a umístěn do léčebny pro choromyslné. 

Právě během tohoto pobytu Fallada napsal mistrovský opus životního ztroskotance - během pouhých čtrnácti dnů vzniká Pijan, "příběh obyčejného člověka, kterého přemůže chlast". Příběh Hanse Fallady.

Ještě na konci roku je Hans Fallada z ústavu propuštěn a žení se s Ursulou, která je o tři desítky let mladší. Konec války je pak pro něj šancí na nový začátek. Žije v sovětské okupační zóně, nově vznikající komunistické východní Neměcko hledá umělecké elity a Fallada má být jednou z nich. Je jmenován starostou Feldburgu, pracuje na několika knihách. Přitom padá čím dál rychleji ke dnu. Nevyléčitelný alkoholik a toxikoman, duševní i fyzická troska. V roce 1947 Hans Fallada umírá.

Každý umírá sám. Osamělí manželé proti nacistické moci

Historie Falladova vrcholného díla začíná ve chvíli, kdy se mu v roce 1945 do rukou dostávají spisy odbojářů, kteří se postavili nacistickému režimu. Jsou mezi nimi i osaměle žijící manželé Otta a Elise Hampelovi. Proti nacistickému režimu protestovali pohlednicemi - více než 200 jich umístili na veřejná místa, psali na ně výzvy k odmítání vojenské služby, k odmítání spolupráce s nacistickou stranou, ke svržení Hitlera. Jejich protest byl z pohledu režimu bezvýznamným, přesto po nich celé dva roky gestapo pátralo. Nakonec byly manželé v roce 1943 popraveni. 

Román vyšel až po Falladově smrti, nicméně jednalo se o upravené a redakčně krácené vydání. Teprve v roce 2011 byla kniha vydána v nezkrácené úpravě tak, jak ji umírající Fallada (zemřel na srdeční selhání tři měsíce před prvním vydáním) napsal v roce 1946. 

Román Každý umírá sám je strhujícím čtenářským zážitkem. Pět set dvacet pět stran nádherného, a přitom civilního jazyka... nemohu jinak, Falladův román musím bezvýhradně doporučit.

Pro zajímavost ještě uvedu, že na motivy románu Každý umírá sám natočil v roce 2004 Dušan Klein skvostný trojdílný televizní film I ve smrti sami.